Ukrajinci přinášejí ekonomice miliardy měsíčně, dělají šéfy, úředníky nebo učí sestry

Otázka, co znamenají ukrajinské sestry pro urologickou kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, je pro vrchní sestru Ivetu Svatošovou poněkud emotivní. Místo odpovědi chvíli mlčky hledí do dálky, až potom se rozpovídá o tom, jak Ukrajinky berou s radostí a s vděkem každou práci a také, jak ukazují českým sestrám potřebu se dále vzdělávat.

Jak se ukrajinské sestry dokážou integrovat do českého zdravotnictví, dokazuje Svatošová na příkladu své podřízené Alony Vabik. „Dnes dělá certifikovanou mentorku praxe, vyučuje všechny studenty, tedy i české sestry,“ popsala vrchní sestra příběh ukrajinské imigrantky.

Poslední data říkají, že podobně se snaží zapojit stále více Ukrajinců. Ti už nedělají jen zedníky nebo pomocné dělníky. Jsou mezi nimi i šéfové, odborní technici nebo úředníci.

Takovým příkladem je třeba Nataliia Kosiakova, která pracuje na úřadu práce. „Jsem zároveň mluvčí pro ukrajinskou komunitu. Při shánění práce je totiž problémem komunikační bariéra, proto nabízíme také jazykové kurzy, poradenství nebo pomoc s uznáním dosaženého vzdělání,“ popsala Kosiakova.

Z informací, které zazněly na konferenci Naši Ukrajinci, pořádané městskou částí Praha 1, vyplývá, že uprchlíků, kteří se dokážou takto integrovat, je stále více. Přes dva tisíce jich pracuje na vedoucích funkcích, osm a půl tisíce z nich jsou vysoce specializovaní experti, například v IT oblasti. Úředníků a úřednic už je téměř deset tisíc.

Expert na problematiku migrace z MPSV Jan Schroth pro HN potvrdil, že 80 procent práceschopných Ukrajinců je ekonomicky aktivních, to znamená, že někde pracují nebo podnikají. „Je tady přes 150 tisíc pracujících uprchlíků s dočasnou ochranou a pak je tu další stejné množství lidí, kteří náš systém nijak nevyužívají,“ popsal Schroth.

Zmíněných více než 300 tisíc lidí tak dokáže na daních a odvodech přinést do státní pokladny mnohem víc peněz, než kolik činí dávky nebo podpory v bydlení pro nepracující část ukrajinské komunity. Rozdíl už činí několik miliard korun měsíčně. O tolik nyní přinesou pracující Ukrajinci do státní pokladny více, než z ní odeberou na dávkách.

To jsou navíc jen přímé odvody v podobě daní nebo pojištění. Schroth upozorňuje, že číslo má takzvaný multiplikační efekt. Více než půlmilionová komunita (včetně dětí a důchodců) totiž navíc utrácí třeba za jídlo a oblečení, čímž přináší do rozpočtu další peníze na daních a pomáhá vytvářet další pracovní místa ve službách. „Názor, že berou českým lidem práci, se tak nezakládá na pravdě. Navíc nepracují tam, kde je vysoká nezaměstnanost, ale tam, kde je hodně práce, hlavně v Praze,“ popsal expert. Za poslední čtvrtletí tak byl podle něj celkový přínos ukrajinské komunity pro českou ekonomiku po započtení zmíněného efektu 14 miliard korun.

Čísla tak potvrzují dlouhodobý trend od počátku války. Data ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2023, tedy rok po vypuknutí války na Ukrajině, byl ekonomický přínos Ukrajinců v Česku necelých pět miliard, kdežto na dávkách získali uprchlíci sedm miliard. Zatímco první číslo postupně klesalo, ekonomický přínos se naopak zvětšoval. Bod zlomu nastal po necelém roce, kdy dávky už byly nižší než odvedené daně. Trend stále pokračuje, takže za první čtvrtletí letošního roku přinesli Ukrajinci do rozpočtu 6,9 miliardy, ale obdrželi z něj 3,8 miliardy. 

Kromě zmíněného zdravotnictví je klíčovou oblastí, která by se bez migrantů těžko obešla, stavebnictví. V oboru, ve kterém pracuje 415 tisíc lidí, je každý desátý pracovník z Ukrajiny. „Ukrajinci jsou proto pro nás velmi důležití, zejména s ohledem na budoucnost, kdy nám podle odhadu bude v příštích pěti letech chybět 22 tisíc lidí,“ uvedl technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík. Připomněl, že zatímco v roce 2019 pracovalo v českém stavebnictví 23 tisíc Ukrajinců, nyní je to 40 tisíc. „Pokud by byli naši ukrajinští pracovníci nuceni se najednou vrátit zpět na Ukrajinu, mohlo by to způsobit navýšení cen a snížit konkurenceschopnost,“ uvedl Ševčík.

Přípravy na příměří: Češi řeší, co bude s Ukrajinci v Evropě, až skončí boje

29. 5. 2025 ▪ 3 min. čtení

Poukázal tak na to, že se ukrajinská strana začíná připravovat na možnost ukončení války. Ministerstvo národní jednoty chystá v Praze takzvaný unity hub neboli centrum, které by mělo pomáhat lidem uvažujícím o návratu do země. Jeho úkolem bude přesvědčovat Ukrajince k návratu domů a nabídnout jim veškeré informace o jejich možnostech, stejně jako právní pomoc a podporu. Úspěšnost však nemusí být vysoká. Podle ministra vnitra Víta Rakušana ukrajinská strana očekává, že zde bude chtít trvale zůstat asi 55 procent uprchlíků. „Mírníme jejich optimismus, říkáme, že to bude spíše až 70 procent,“ řekl ministr.