Elektrárny, které v Evropě vykrývají slunce a vítr, inkasují biliony. Absolutně nejvíc profituje Křetínský

Holding EPH miliardáře Daniela Křetínského vsadil před léty na to, že energetická transformace bude probíhat pomaleji, než se tehdy očekávalo. A zároveň že na proměně energetiky lze vydělat i bez primárního zaměření na zelené technologie. Jak moc, ukazuje nyní analýza mezinárodního sdružení Beyond Fossil Fuels, které propojuje na šest desítek klimatických organizací.

Zaměřila se na takzvané kapacitní platby plynovým elektrárnám za to, že fungují jako záloha pro případy, kdy se obloha zatáhne a přestane foukat a soláry a větrníky přestanou vyrábět. Z deseti analyzovaných evropských energetických společností dostane EPH v průběhu let v platbách „za připravenost“ absolutně nejvíc.

Analýza se zabývala kontrakty z let 2015 až 2024, které uzavřely elektrárny holdingu v Irsku, Velké Británii a Itálii. Na jejich základě EPH získal či získá v průběhu let čtyři miliardy eur, tedy asi 100 miliard korun. Podle mluvčího EPH Daniela Častvaje propočty Beyond Fossil Fuels odpovídají skutečnosti. 

Ekologové platby fosilním plynovým zdrojům, které se pak promítají do účtů za elektřinu či státních rozpočtů, kritizují. „Stejné společnosti, které přiživily energetickou krizi a profitovaly z následného prudkého růstu cen, nyní dostávají peníze z účtů za energie, aby zajistily další desítky let závislosti na plynu. Jsou placeny za to, že znečišťují,“ reagovala Juliet Phillipsová z Beyond Fossil Fuels.

Podle Častvaje se nicméně i Křetínského skupina soustředí na přechod k bezemisní energetice a kapacitní platby jsou nezbytné pro zajištění bezpečného zásobování elektřinou. „Kapacitní mechanismy jsou nastavovány jednotlivými členskými státy, které je vnímají jako zásadní nástroj pro zajištění bezpečnosti dodávek a cenové dostupnosti energií. Je to součást procesu transformace evropské energetiky směrem k nízkoemisní a v budoucnu bezemisní výrobě,“ uvedl Častvaj. 

reportáž

Návštěva v německém panství Daniela Křetínského, kde se těží uhlí už 200 let. Český miliardář to má změnit

9. 8. 2024 ▪ 17 min. čtení

Podporu pro flexibilní záložní zdroje zavedly některé evropské země kvůli růstu výkonu neřiditelných obnovitelných zdrojů. Ty při příznivých podmínkách sráží ceny elektřiny na minimální hodnoty, které konvenčním elektrárnám často nestačí ani k pokrytí provozních nákladů. Tyto zdroje jsou však potřeba jako záloha pro dobu, kdy obnovitelné zdroje nevyrábí.

„Bez kapacitních mechanismů by tyto elektrárny nebyly životaschopné. Je příliš velké množství hodin, kdy elektrárny stojí, protože cena elektřiny je pod jejich variabilními náklady. Nebo elektřina stoupne na úroveň okolo variabilních nákladů a elektrárny jedou, ale tím vydělají  sotva na nastartování. Už však nezbývá dost peněz pro údržbu a výplaty zaměstnancům. Bez kapacitních mechanismů by se elektrárny nevyplatilo provozovat. Trh dnes nenabízí jakoukoliv perspektivu, že se situace v budoucnu zlepší,“ argumentuje analytik Radek Jirků ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. 

Analýza Beyond Fossil Fuels sčítala příjmy energetických společností v pěti zemích, vedle zmíněného Irska, Itálie, Velké Británie ještě v Belgii a v Polsku. Právě polské společnosti profitují po EPH z mechanismů nejvíce. Druhá se v žebříčku příjemců umístila skupina Orlen s  2,8 miliardy eur. Třetí pak rovněž polská společnost PGE, která má smlouvami zaručeno 2,6 miliardy eur. Následují další významné energetiky jako italský Enel, skotská SSE či francouzská EDF. Žebříček uzavírá na desáté pozici německý Uniper s jednou miliardou eur. 

Kapacitní podpora přitom existuje i v dalších státech. Francii však Beyond Fossil Fuels nezařadil kvůli nedostatku dostupných dat. V Německu existuje obdobný systém kapacitních rezerv, jehož účel je v zásadě totožný, funguje však odlišně a není tak úplně srovnatelný. Německé elektrárny v rezervě stojí úplně mimo trh a mohou být aktivovány pouze na pokyn provozovatelů přenosové soustavy. I v aukcích na zajištění rezervy pro roky 2024 až 2026 přitom uspěly zdroje skupiny LEAG, která rovněž spadá do energetického impéria Daniela Křetínského. 

Kapacitní platby mohou ovšem čerpat nejen elektrárny spalující zemní plyn. V jednotlivých zemích jsou do mechanismu zapojené i uhelné, jaderné či vodní elektrárny, bioplynové stanice a baterie. Kapacitní výkon je dokonce možné poskytovat i přeshraničně. Podle studie poradenské společnost Aurora, která posloužila jako podklad pro analýzu Beyond Fossil Fuels, získají poskytovatelé kapacitních zdrojů na platbách od roku 2015 až do poslední dnes zasmluvněné dodávky v roce 2029 celkově 90 miliard eur, tedy 2,3 bilionu korun. Polovina z toho připadá na plyn, především v Polsku jsou významným poskytovatelem kapacit uhelné elektrárny a ve Francii jádro.  

V Česku kapacitní mechanismy zatím nefungují, nedávná novela energetického lexu OZE III však vytvořila legislativní rámec pro jejich zavedení. Počítá se s tím, že by z nich mohly profitovat chystané plynové zdroje, které mají nahradit uhlí. Zatím však jde jen o prvotní krok, stát bude muset připravit veškeré prováděcí předpisy a o konkrétní podobě mechanismu zatím není nic známo.